Objednávka katalogu

Milí čtenáři katalogu,

shledav, že další sezona je zase přede dveřmi, začal jsem připravovat nový katalog „Lyžování Francie“. Naříkaje nad svým osudem, přemítám, že kdybych se byl býval nestal programátorem, lyžařem a pak i majitelem cestovní kanceláře, tak bych se byl stal slavným scénáristou, režisérem nebo alespoň hercem; jak jsem sníval. Kdypak jste vy, jako já teď, tak hezky a přiléhavě naposledy použili kondicionál minulý? A použili jste někdy přechodník, třeba alespoň přítomný? Ale kdybyste byli, tak jako já, viděli film Mezi zdmi, tak byste si byli bývali jistě všimli, že první věta letošního editorialu je jako stvořená do filmu ze školního prostředí. Ale bohužel mne někdo předběhl a ještě k tomu za to dostal Zlatou palmu v Cannes!

Kdybych se byl býval narodil o půl století dříve jako Arnold Franck, jistě bych byl býval natočil Bílé opojení v hlavní roli s Leni Riefenstahl. Ačkoli se kontroverzní diva, herečka a filmařka dožila sta let, se mnou nikdy nechtěla točit! Zato s tím Franckem spolu nejraději jezdili do Švýcarska a Rakouska. To já bych byl býval vzal Leni všude do Francie, nejen na Mont Blanc.
Točil bych podobně jako Roger Vadim, když přesunul svůj štáb v čele s Gérardem Philipem do Megeve. Tam idola s hlubokýma černýma očima obsadil do role vikomta Valmonta v bijáku Nebezpečné známosti, který spolu natáčeli v roce 1961. To byla doba, kdy ještě jiná lyžařská střediska ani nespatřila světlo světa. Vadim tenkrát proslavil Megeve podobně jako loni Martin McDonagh jisté malebné městečko kdesi ve Flandrech, když do něj poslal na vánoční výlet dva nájemné vrahy.

Také jsem dlouho pomýšlel na umělecké ztvárnění zájezdové atmosféry. Již jsem měl dobře rozpracované téma v naprosto novém žánru. Klubalo se mi pod rukama erotické, akční road movie pro náročné diváky. Hlavní roli v něm hrál sníh, který vstupoval do lyrických partií děje jako dosud nepoznaný falický symbol. Při sledování mého filmu by jistě diváci cítili na plyšových sedadlech stejné trnutí, jaké dokáží způsobit hranou nepolíbené sněhové vločky zvedající se kolem napjatého těla proplouvajícího první stopou. Akční část filmu pak měla znázorňovat boj muže proti muži u turniketů v 8.57 hodin. Detailní záběry lyžařských hůlek křapajících o helmy protivníků asi nikdy neuvidíte. Čeští producenti poslali  Účastníky zájezdu dost povrchně k moři.
To všechno už tady bohužel bylo.

Letos jsem se tedy rozhodl, že zapomenu na všechna ‚kdyby‘ a podělím se s vámi o svůj sen – o lyžování ve Francii ve filmu. Vytáhl jsem ze svého zaprášeného šuplíku všechny scénáře, které jsem kdy napsal. Věřte, že ty moje tady byly dřív, jen ti jiní scénáristé měli šikovnější producenty, režiséry a také dost dobrý casting. Všechna střediska by se v nějakém mém filmu uplatnila. Každé je jiné a tak je stvořené pro svůj vlastní žánr. Dokázal bych psát všechno.

Letos tedy neotevíráte katalog nabídek francouzských lyžařských středisek, ale návody na lyžování ve Francii s novou inspirací.
Většinu míst dobře znáte, podívejte se na ně prizmatem mých děl a nechejte se unášet příběhy filmových hrdinů nebo své vlastní rodiny. Příjemnou zábavu doma v křesle se sborníkem scénářů i na svahu.

Váš Jan Linhart